Miletín - sochy,sloupy,pomníky

9. ledna 2014 v 11:17 | Frypat |  MILETÍN
Dnes bych vám chtěl představit několik drobných památek, které jsem nafotil při procházce Miletínem



A začnu na náměstí v Miletíně, kde je těchto památek asi nejvíc

Mariánský sloup
Na vysokém korintském sloupu stojí kamenná socha Neposkvrněného početí Panny Marie ("Immaculata") z r. 1735. Představuje Pannu Marii podle Zjevení Janova, jako "Ženu oděnou sluncem, s měsícem pod nohama a s korunou dvanácti hvězd kolem hlavy". Vznáší se v oblacích s tváří obrácenou k východu - má rozevlátý šat, šlape na hada (symbol ďábla) obtáčejícího Zeměkouli, u nohou srpek Měsíce a dva andělé. Socha je tradičně považována za dílo Matyáše Brauna, který v době jejího vzniku pracoval rovněž pro hraběte Šporka v Kuksu. Byla zřízena z dobrovolných příspěvků, přispěl rovněž hrabě Jiří Fridrich z Oppersdorfu, farář Josef Sopoušek, správce panství Jan Václav Zuber. Z nápisu je zřejmé, že byla opravena v roce 1776; roku 1864 byla pozlacena, což provedl miletínský malíř Kolář. Další oprava přišla r. 1892 - provedl jí malíř Václav Jiřičný. Další oprava však proběhla jiř v r. 1901. Zásadní a nucená rekonstrukce proběhla v roce 1908, poté, co byl sloup sražen během silné vichřice na Nový rok 1908. Sloup byl přeražen na tři kusy a socha přišla o ruku. Po konzultaci s ředitelem hořické sochařské školy Weinzettlem bylo rozhodnuto o opravě v původní podobě. V průběhu roku byl sloup opraven Jar. Hátlem a Fr. Vejsem z Hořic a 13. září 1908 znovu na svém místě vysvěcena farářem Šubrtem. Sloup je však asi o 60 cm nižší než byl původně. Dosud poslední oprava proběhla v roce 1990 a provedli jí akademičtí sochaři Kašpar a Nosek z Prahy.
Čerpáno z www.hlavati.cz , kde najdete i další informace


....

....



Meteorologický sloup
Jedinné informace, které jsem o tomto sloupu zjistil jsou, že byl na miletínské náměstí umístěn v roce 1907 a přístroje že byly dodány firmou J.Čeliš z Lázní Bělohradu dne 23.7.1907. Meteorologický sloup byl prohlášen ministerstvem kultury dne 10.6.1992 kulturní památkou

....

....

....


Karel Jaromír Erben.
Slavnostní odhalení pomníku proběhlo 28. července 1901. Vítězem soutěže o návrh pomníku se stal návrh pražského ak. sochaře Jindřicha Říhy. Podle modelu pomník provedla kamenická firma B. Rusa v Hořicích. Na výšku měří 8 m. Na kamenném podstavci je umístěno bronzové Erbenovo poprsí o váze 266 kg, u něj stojí chlapecká postava Génia, kladoucí k bustě ratolest. Druhou postavou je dítě čtoucí v knize - patrně symbolika Erbenovy pohádkové tvorby. Po stranách pomníku jsou bronzové reliefy s výjevy z Kytice - "Svatební košile" a "Záhořovo lože", každý o váze 104 kg. Náklady na stavbu činily 7.100,- K. Na přední straně podstavce je z bronzových písmen sestaveno básníkovo jméno. Na zadní pak nápis Postaven péčí Družstva Erbenova v Miletíně 1901 Sňat v době poroby r. 1943. Obnoven r. 1945.
Pomník, který byl roku 1903 ještě obehnán zdobným železným zábradlím, se stal novou dominantou náměstí. Byl jí až do roku 1943, kdy byla pro válečné účely zabavena Erbenova busta i oba bronzové reliéfy. Naštěstí tato umělecká díla nesdílela osud miletínských zvonů - unikla roztavení a brzy po osvobození se vrátila do Miletína. Byla osazena zpět na kamenný podstavec a obnovený pomník 16. září 1945 opět slavnostně představen. Na jaře 1953 byl pomník propojen kamenným obrubníkem se sochou Sv. Jiří, pod dozorem kameníka a sochaře Václava Šulce. Uzavřená plocha byla vyplněna hlínou a osázena květinami. Železné zábradlí zůstalo zachováno, takže počátkem 90. let, kdy byly záhony zrušeny a obrubníky rozebrány, získal Erbenův pomník opět svůj původní charakter. Na podzim 2003 získal, jako první z miletínských památek, slavnostní osvětlení.
Čerpáno z www.hlavati.cz , kde najdete ještě mnohem více informací


....

....

....

....

....



Svatý Jiří
Plastika z r. 1892 stojí uprostřed miletínského náměstí K. J. Erbena a je plastickým ztvárněním městského znaku. Mučedník Jiří († 303) pocházel z urozené rodiny a stal se důstojníkem římského vojska. Za obhajování křesťanské víry byl mnohonásobně týrán a nakonec popraven. Jeho život je opředen mnoha legendami, nejznámější je pohádkový motiv záchrany princezny před drakem, který je však alegorií na boj dobra se zlem a prosazování křesťanství. Svatý Jiří je patronem mnoha profesí, např. vojáků, jezdců, kovářů, bednářů, rolníků, horníku, nebo pocestných. Chrání koně a dobytek, před nemocemi, morem, uštknutím, nebo horečkou. Jako svého patrona ho používá řada států a měst. Miletínu věnoval erb se sv. Jiřím jeho pán, Jiří z Valdštejna, který mu též zajistil městská práva.


....

....




Z náměstí se přesuneme k nedalekému kostelu Zvěstování Panny Marie, kde jsem nafotil další dvě sochy

Svatý Jan Nepomucký na Parkáni
Sochu českého světce, tehdy ještě pouze blahoslaveného, nechal postavit v roce 1701 Jan Palacký, sekretář hraběte Jiřího Fridricha z Oppersdorfu před věží na rozcestí silnice k Jičínu a cesty k zámecké bráně. Představuje světce v tradičním pojetí - v kněžském rouše s krucifixem a palmovou ratolestí (symbolem mučedníka) v rukou, kolem hlavy svatozář z pěti hvězd. Jan z Pomuku (asi 1350 - 1393) se jako kněz stal r. 1389 generálním vikářem svatovítské kapituly a jako blízký spolupracovník arcibiskupa Jana z Jenštejna padl za oběť politickému boji mezi arcibiskupem a králem Václavem IV. Byl utýrán při výslechu a jeho tělo vhozeno do Vltavy. Podle legendy pak bylo nalezeno v řece obklopené září pěti světel. V předvečer světcova svátku byla 15. května 1870 socha přenesena na místo severně od věže, kde až do r. 1846 stávala stará škola. Při stěhování bylo odstraněno kamenné zábradlí a po stranách sochy nově vysazeny lípy. Ty zde zůstaly do roku 1964, kdy byly jako staré a uschlé odstraněny. Na původní místo sochy v křižovatce cest byl po 2. sv. válce zasazen smrk. Ten se stal později na několik desetiletí symbolem miletínských Vánoc, když byl natrvalo ověšen barevnými žárovkami. Pokácen byl 25. března 2008 - tím se opět úplně odkryl pohled od náměstí na věž s kostelem i sochou sv. Jana. Vedle sochy pak, počátkem května, miletínští vysadili nové lípy. Na podzim dostal celý prostor novou parkovou úpravu.

....

....


Panna Marie Lourdská
U jižní stěny kostela stojí nenápadná kamenná kaplička se soškou P. Marie Lourdské z r. 1915. Zobrazuje Pannu Marii tak, jak se údajně zjevila r. 1858 čtrnáctileté Bernadetě Soubirousové u městečka Lourdes v jižní Francii. Světice v dlouhém šatu se širokou stuhou a růžencem kolem pasu a sepjatýma rukama stojí v jeskyni - vchod do jeskyně je obrostlý růžovými květy. V nohách nápis: ORODUJ ZA NÁS PANNO NEPOSKVRNĚNÁ! Autorem je hořický sochař Josef Deyl, náklady nesla veřejná sbírka, ke které dal podnět Josef Fábin, poutník Lourdský. Před sochou je čtverhranný kámen, který sloužil jako modlitební klekátko.


....


Další sochu jsem objevil za zámeckým parkem, u cesty do bažantnice

Svatá Notburga
Sochu nechala vztyčit hraběnka Marie Anna z Morzinu r. 1760 v zámeckém parku, kde stála na kamenné podezdívce nedaleko od sochy sv. Floriána. Teprve v roce 1909 byla přestěhována před zámeckou bránu k cestě do bažantnice. Představuje selskou dívku Notburgu (1268 - 1313, v Rakousku), která prý vynikala pracovitostí, obětavostí a láskou k Bohu. Pomáhala především hladovějícím, chudým a žebrákům. Uctívána byla hned po své smrti. Zde je zobrazena jako dívka v prostém oděvu, v zástěře má bochníky chleba, které rozdává chudým. U nohou jí sedí tele a ovce. Světice je patronkou selského lidu, hospodářství a domácích zvířat. Autor sochy je neznámý, ale bezpochyby shodný s autorem sochy sv. Floriána. Podstavec je bez nápisu, pouze s kartuší a vyhlazeným znakem, na jehož místě jsou iniciály Hynka Falgeho. (viz. Sv. Gotthard). Na zadní straně kurzívní iniciála H. Okolo sochy byla kamenná balustráda. Ta byla však v roce 1975 rozbita a během následujících 20 let zmizela zcela, takže dnes z ní zůstal jenom základ. Sv. Notburga a sv. Florian byli patrně oblíbenými, nebo rodovými patrony hrabat Morzinů - obdobná dvojice soch stojí dodnes na bývalém morzinovském panství v dnešním Plzeňském kraji, před kostelem v Merklíně.
....

....


Další sochu jsem nafotil při cestě k hřbitovu
Svatý Jan Křtitel
Prorok Jan žil od mládí v poušti, kázal pokání a ohlašoval příchod Spasitele. Poznal ho v Ježíši a na jeho přání ho pokřtil v řece Jordánu. Později byl uvězněn a popraven na rozkaz krále Heroda. Jeho kamenná socha z r. 1827 stojí mezi dvěma lipkami na pravém břehu Bystřice u mostu do Rohoznice. Představuje Jana oblečeného jen v plášti ze zvířecí kůže - symbol Janova asketického života. V levé ruce drží hůl s křížem a vlající stuhou, pravou ukazuje na beránka, sedícího u nohou. Symbolizuje tak Janův výrok, obvykle napsaný na stuze: Ecce Agnus Dei (hle, Beránek Boží). Beránek je tradičním symbolem Ježíše Krista. Kolem sochy byla ještě koncem 80. let kamenná balustráda. Přímo před sochou stál betonový sloup elektrického vedení - ten už naštěstí zmizel. Bohužel je však pryč i kamenné zábradlí, na jeho místě je dnes jednoduchý plaňkový plot.

....



Poslední dnešní památku jsem nafotil před hřbitovem
Sousoší svaté Rodiny
Mohutné kamenné sousoší, zvané též jako Srdce Páně, nebo poněkud nepřesně jako Nejsvětější Trojice, se objevilo roku 1906 v Tyršově ulici, naproti domu čp. 172. Postavit ho nechaly vlastním soukromým nákladem majitelky domu, Marie a Antonie Kopecké, sestry někdejšího miletínského faráře P. Antonína Kopeckého. Autorem sousoší byla kamenická firma Hátle a Vejs z Hořic. Na třech kamenných novogotických pilířích stály tři sochy členů svaté Rodiny - vlevo Panna Marie Bolestná, vpravo sv. Josef s rozkvetlou holí a uprostřed Ježíš s planoucím srdcem. Pilíře byly zpředu i po stranách zdobeny barevnými obrazy svatých, malovanými na skle - vpředu sv. Jáchym a sv. Anna, na stranách sv. Jan Gualbert a sv. Alois, sv. Tereza a sv. Antonín Paduánský vzadu. Na centrálním soklu na přední straně pak obraz nejsvětější Trojice a nápisy. Okolo sousoší byl bohatě zdobený kovaný plot a několik pískovcových schůdků se zábradlím do Tyršovy ulice. Při likvidaci farské zahrady na přelomu 80. a 90. let zasahovalo sousoší do stavební parcely budoucího domu čp. 379. Proto bylo rozebráno a uloženo ve stodole p. Karla Erbena, kde 20 let čekalo na renovaci. Ta přišla v roce 2009. V květnu za tímto účelem získalo město dotaci Královéhradeckého kraje.Z návrhů občanů na nové umístění sochy měl úspěch ten, který plánoval její vztyčení na Chrasti, před hřbitovní zdí. V létě 2009 proběhla oprava cesty na hřbitov a na podzim se sousoší dostalo do péče kameníků Chmelíka a Knajfla, aby mohlo být 8. října postaveno na novém místě. Dne 5. června 2010 bylo slavnostně posvěceno bělohradským administrátorem P. Grzegorzem Puszkiewiczem.



....


....

....




A to je pro dnešek vše. Rozhodně jsem nenafotil všechny sochy, které se v Miletíně nachází. Třeba se to povede někdy v budoucnu.
Příště vás pozvu na prohlídku místního hřbitova, kde se nachází spousta krásných náhrobků
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 VendyW VendyW | E-mail | Web | 9. ledna 2014 v 11:36 | Reagovat

Patriku, nechceš se přidat s fotkama kostelů nebo jiných sakrálních staveb do výměny na jednom blogu? jestli máš ještě nějaké fotky které jsi neuveřejnil. U mě v článku Kostel sv. Jakuba Většího najdeš o té akci všechno co bys potřeboval vědět.
Jinak soch je tam opravdu požehnaně :-)

2 Jarmila* Jarmila* | Web | 9. ledna 2014 v 12:48 | Reagovat

Miletín má soch jak máku. Bodejť ne, když je v sousedství Hořic, kde se lámal na sochy kámen a je tam sochařská škola.
Krásně jsi všechny vyfotil. :-) Děkuji za procházku.

3 Frypat Frypat | E-mail | Web | 9. ledna 2014 v 13:01 | Reagovat

[1]: Projekt vypadá zajímavě a určitě se přidám.Něco v archivu ještě mám ;-)
Díky za pozvánku :-)

4 Frypat Frypat | E-mail | Web | 9. ledna 2014 v 13:05 | Reagovat

[2]: Hořice jsem chtěl navštívit původně,protože ty mám cestovatelsky nachystané,ale nějak se to zvrtlo a zůstal jsem v Miletíně.Ale nelituji ;-)  :-)

5 MarijaKes MarijaKes | Web | 9. ledna 2014 v 17:04 | Reagovat

jak napsala Jarmilka, soch jak máku. Patriku, ty bys mohl vydat knihu. Tahle mravenčí práce tady není tak oceněna. Máš sochy i perfektně nafocené. Děkuji. :-)

6 Frypat Frypat | E-mail | Web | 9. ledna 2014 v 17:19 | Reagovat

[5]: Já děkuji :-)

7 DRAK DRAK | Web | 9. ledna 2014 v 19:34 | Reagovat

mariánské sloupy znám dobře, jeden máme i u nás, ale meterologický sloup....mám pocit, vídím asi prvně...a Jiří s DRAKEM! paráda :-)

8 Frypat Frypat | E-mail | Web | 9. ledna 2014 v 19:40 | Reagovat

[7]: Vím ještě o jednom krásném meteorologickém sloupě ve Františkových Lázních,ale určitě ještě někde nějaký bude ;-)  :-)

9 Babsy Babsy | E-mail | Web | 10. ledna 2014 v 0:08 | Reagovat

[8]: Já vím o krásném secesním meteorologickém sloupu v parku před lázněmi Teplice nad Bečvou.

10 Jarka Jarka | Web | 10. ledna 2014 v 8:31 | Reagovat

My máme meteorologický sloup přímo v našem městě, kdysi jsem ho měla jednou fotkou i na blogu, ale možná by si zasloužil nafotit lépe. :-) A musím se přidat k VendyW, už jsem si několikrát říkala, že by jsi byl do projektu Daniely, skvělým přidavatelem sakrálních objektů. ;-)

11 Frypat Frypat | E-mail | Web | 10. ledna 2014 v 19:52 | Reagovat

[9]: Díky,pokusím si to zapamatovat :-)

12 Frypat Frypat | E-mail | Web | 10. ledna 2014 v 19:57 | Reagovat

[10]: Zkusím se do toho projektu přidat,jen doufám,že stihnu uzávěrku.Rád bych nejdřív dokončil loňské výlety a kostely mám až na konec.

13 Jarka Jarka | Web | 11. ledna 2014 v 8:43 | Reagovat

[12]:Když nestihneš tento měsíc, je tu možnost v tom dalším, tento projekt je dlouhodobý. ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama